Jdi na obsah Jdi na menu

Historie požární ochrany a vzniku jednotek dobrovolných hasičů

10. 4. 2013

      Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska je nejpočetnější organizace v České republice. V současné době má evidováno (2012) 345 455 členů organizovaných v 7831 sborech. V jeho řadách je také 46 426 dětí a mládeže ve věku 6-18 let. První sbor dobrovolných hasičů na území Rakousko-Uherska a tedy i Česka je Sbor dobrovolných hasičů Zákupy, vytvořený roku 1850. Tento sbor byl složen převážně z německých občanů Zákup. Nejstarší český sbor dobrovolných hasičů je ve Velvarech, založen roku 1864. 

     Organizace ochrany majetků a životů před ohněm je v Čechách ještě staršího data, než nasvědčují oslavy 130. výročí založení Sboru dobrovolných hasičů ve Hřivicích. Již v roce 1278 se zmiňuje zákoník o trestech za žhářství. Avšak protipožární řád známe až z pera Berky z Dubé z roku 1546.

      Na celostátní úrovni je snaha o boj proti požárům korunována zákonem až za vlády osvíceného panovníka císaře Josefa II., který vydal nařízení, jež se vedle hašení požárů zabývalo i prevencí omezující stavbu dřevěných domů a nařizující pravidelnou konrolu ohnišť uvnitř stavení. Vůdčí úlohu v prevenci i hašení měl v příslušné obci kominík. Kde nebyl kominík jeho roli zastával kovář, který byl domovem ve většině vesnic. 

     První placený hasičský sbor byl zřízen v Paříži počátkem 19. století, a některá velká města brzy následovala příkladu. Ojediněle byly zakládány sbory dobrovolných hasičů již před r. 1850. V království Českém založila Praha roku 1853 první placený sbor v Čechách. První sbor dobrovolných hasičů založil rytmistr ve výslužbě Ferdinand Leitenberger roku 1854 v Zákupech, druhý až roku 1861 v Liberci. Oba spolky však byly německé. 

     Tři roky na to, vznikl roku 1864, přičiněním Karla Krohna, první český sbor dobrovolných hasičů ve Velvarech, potom následovaly r. 1865 Roudnice, 1867 Nepomuk

a Kolín, 1868 Kutná Hora, Plaňany a Tábor. V roce 1870 bylo již 16 českých sborů dobrovolných hasičů, r. 1874 již 107sborů, r. 1877 již 152 sborů se 7 793 činnými členy.

      Podobně jako v jiných spolkových činnostech, největší rozvoj dobrovolných hasičů byl zaznamenán po roce 1891, kdy v Praze probíhala Zemská jubilejní výstava, jež mimo jiné prezentovala i úspěchy českého hasičstva. V témže roce byla založena zastřešující organizace Česká zemská hasičská jednota v Praze (Hasičský dům), která začala vydávat čtrnáctideník Hasičské rozhledy a věstník pro hasičskou mládež „Jiskérky“.

      Podle statistiky bylo v Čechách v roce 1891 2 780 hasičských sborů (spolků). Tudíž téměř v každé druhé místní a v každé třetí katastrální obci existoval dobrovolný hasičský sbor. Po vzniku Československa se Česká zemská hasičská jednota transformovala ve Svaz čsl. dobrovolného hasičstva roku 1919. Jak uváděly dobové směrnice „Účelem jeho je povznesení hasičstva po stránce správní, záchranné, samaritské, společenské i národní“. Činnými členy Svazu byly zemské jednoty. Ve Svazu bylo sdruženo 5 zemských jednot s 297 župami, 9 814 sbory a 291 281 činnými členy. Při sborech existovalo 1 160 ženských odborů se 7 770 členy a 171 mládežnických družin s 1 653 členy. 

     Svazy Dobrovolných hasičů byly často jediným spolkem na českých vesnicích, který vedle činnosti, pro kterou byl založen, povznášel tehdejší společnost i po stránce kulturní a společenské. České hasičstvo přežilo všechny režimy a dodnes je často jediným a nejstarším občanským spolkem v českých obcích. Je příkladem fungující občanské pospolitosti. 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář